Čím nahradit čoudící kotle? Zbývá jim 1,5 roku, pak začnou padat pokuty

V ideálním případě by se přespříští Vánoce mohly obejít bez štiplavého kouře. Často totiž stačí jeden čoudící komín, aby zamořil celou ves. Záleží však na tom, jak rychle se výměny rozběhnou a zda topenáři vůbec stihnou montovat bezmála 20 tisíc nových kotlů každý měsíc. A také v jaké podobě se obnoví kotlíkové dotace.

„Dotace naprosto ovlivňují trh. Kolem 90 procent kotlů pořizovaných kvůli výměně za nevyhovující kotle je z dotací,“ říká předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. O kotlíkové dotace byl v poslední vlně obrovský zájem. Ministerstvo životního prostředí dokonce přesměrovalo na přelomu roku dalších 600 milionů korun z jiných programů, aby pomohlo uspokojit žádosti podané do konce roku 2020.

A s podporou výměny nevyhovujících spalovacích zdrojů na tuhá paliva se počítá i do budoucna, byť v jiné podobě. Kotlíkové dotace budou nově rozděleny do dvou skupin. Jedna určená zejména nízkopříjmovým skupinám obyvatel primárně na výměnu starých neekologických kotlů, druhá nabízející i možnost podpory zateplení domu. Celkově by mohlo být rozděleno zhruba 14 miliard korun.

Pelety, plyn nebo čerpadlo

Lidé, kteří se musejí zbavit starého kotle, si mohou vybrat v zásadě ze tří možností. Mohou buď spalovat dřevo, nejčastěji v podobě pelet nebo briket, přejít na zemní plyn, anebo pořídit tepelné čerpadlo. Ceny kotlů, ať už na tuhá, či plynná paliva, se obvykle pohybují mezi 30 a 40 tisíci korunami. U tepelných čerpadel jde u dodávek na klíč o investici 250 až 300 tisíc korun, s ohřevem teplé vody o 50 tisíc víc.

Náklady na instalaci se však mohou značně lišit. U kotlů na tuhá paliva záleží také na úrovni automatizace a možnosti kombinovaného spalování různých paliv. Záleží na stavební připravenosti v místě. Pokud se mění kotel na uhlí za plynový, je třeba do technické místnosti přivést plyn – a mnohdy také přizpůsobit odvod spalin komínem. Pokud je to nezbytné, může se cena vyšplhat až ke 200 tisícům korun.

„Nejčastější zákazník pro peletové vytápění je majitel staršího domu. Pelety jsou ideální variantou pro neplynofikované oblasti, k zemnímu plynu nemá přístup zhruba milion obyvatel. Jsou ekologickým topivem s neutrální bilancí CO₂, nabízejí nezávislost na dovážených fosilních palivech. Jejich využití dává vydělat právě místním výrobcům, na to řada lidí slyší,“ tvrdí Stupavský.

Dřevěných pelet je přitom v Česku dost. Loni jich peletárny vyrobily meziročně o 22 procent více, celkem 486 tisíc tun. To vystačí pro potřeby více než sto tisíc domácností, aktuálně však peletami topí v Česku zhruba 35 tisíc domů. Třeba v Rakousku pelety využívá 150 tisíc domácností, přičemž podle Stupavského je reálné, že se k tomuto číslu jednou přiblíží i Česko. Loni vzniklo pět nových peletáren, další se stavějí.

„Tepelné čerpadlo je nejvhodnější pro středně velké a větší rodinné domy, kde návratnost a měsíční náklady dávají větší smysl. U malých a pasivních rodinných domů vstupují do hry další varianty vytápění, jako je plynový kotel či elektrokotel,“ uvádí zakladatel a šéf Topíte.cz Daniel Helcl. Firma nově nabízí i kombinaci s fotovoltaikou na střeše.

Od tepelných čerpadel mnoho lidí odradí vysoká vstupní investice, obvykle se však v řádu let vrátí. Vedoucí technického oddělení Stiebel Eltron David Šafránek doplňuje, že tepelné čerpadlo umožňuje využít stávající otopnou soustavu pro komfortní přichlazení interiéru. A navíc zlevní provoz ostatních spotřebičů. „Výhodný elektrický tarif pro tepelné čerpadlo se vztahuje na celou domácnost,“ doplňuje Šafránek.

Je potřeba počítat do budoucna

Kromě ceny kotlů lidé řeší to, kolik je bude stát každý rok energie, kterou kotel ke svému provozu spotřebuje. Podle orientačních výpočtů serveru TZB info vychází nejdráže vytápění pomocí elektřiny. Zemní plyn je zhruba o pětinu dražší než dřevěné pelety. K cenám za jednotlivá paliva je však třeba připočítat náklady na údržbu a pravidelné revize kotlů.

Kotel se navíc nekupuje na rok, důležitý je i odhad vývoje cen do budoucna. „S ohledem na stav očekávané globální poptávky a nabídky plynu nevidíme důvod pro výraznější nárůsty ceny zemního plynu ve střednědobém výhledu,“ tvrdí Kovačovská.

Cena dřeva je nyní kvůli přebytku z kůrovcové kalamity rekordně nízká. Na jaře atakovaly ceny pelet nejnižší hranici za posledních pět let, tuna certifikovaných pelet se pohybovala kolem pěti tisíc korun. Nízká cena vydržela až do začátku topné sezony, v jejím průběhu se pravidelně zvyšuje zhruba o 15 procent, na jaře zase klesá.

Stupavský očekává, že podraží stavební řeziva a v následujících letech, po vytěžení kalamitního dřeva, také palivové dřevo. „Naopak nečekáme vyšší zdražení jakostních dřevních paliv (pelet a briket), protože ty se vyrábějí z dřevních zbytků a vstupní cena kulatiny tento proces ovlivňuje jen málo,“ dodává Stupavský.

Růst ceny bude podle něj podobný jako u ostatních energií a bude záviset více na klimatických podmínkách. „Zdražení u pelet a briket odhaduji z dlouhodobého hlediska v míře inflace a zdražování bude pomalejší než u fosilních paliv a energií,“ myslí si Stupavský.